Tak jsme zase jednou byli v rumunských horách! Začali jsme Rodnou, nastoupili na hřeben z vísky Romuli přešli hlavní hřeben (31 hodin) s několika odskoky na významné vrcholy v jeho blízkosti a pátý den opět slezli na sedlo Rotunda. Několik nenasytných (i my) ještě pokračovalo kousek po Suhardu. Pak jsme přejeli na Maramureš. Pět hodin jsme jeli parním vláčkem asi 30 km a z jeho konečné strmě vyburáceli na jednu z postranních rázsoch pohoří. Přespali, přešlli vrchol Toroiagu a slezli dolu. Počasí krásné, hory v plném jaru zcela rozkvetlé. Bylo to pěkné.

společné foto na vrcholu hory Gargalau - stejný záběr bude asi tak na 25 foťákách co jsem odcvakal jak na běžícím pásu naši dobří průvodci: Waflák a Rádža po šťastném návratu do Brna, Ester, Víla a Toník hned při nástupu do hor jsme šli jak ty ovečky po lávce přes potok rumunští "kovbojové". Většinou ale chodí s ovečkami po svých. naše Ester po vystoupání na hřeben. Taky Hahu tam něco krámuje na pozadí. v předu je ten na Rodně všudypřítomný rododendron, v levo vzadu vrch Repede, na který jsme my z "turisťáku" vystoupili další den ráno Takhle nějak jsme tábořívali. Krásná místa pod hřebenem asi tak 1900 a víc a jaro v plném rozpuku. kytičky, kytičky a kytičky výprava na vrcholu Gargalau travnatě skalnatý hřeben s pohledem na druhý nejvyšší kopec Rodny Ineu. Hahulenin sněhový most, a vůbec, celé okolí tábora u Lala mica bylo moc pěkné už to kouří, už to čoudí a taky to pojede pětihodinová jízda vláčkem byla krásná, údolí bylo moc pěkné. Tady zrovna doplňujeme vodu z podivné louže. pohled z vláčku, zcela v popředí vyhlíží "ségra" už budeme nahoře! Po dost ďábelském výstupu už budeme na hřebenu Maramureše. z Maramureše byly krásné výhledy na celý hřeben Rodny. No tady to na fotce sice tak nevypadá, ale viditelnost byla po předchozí noční bouřce velmi dobrá. Na druhou stranu bylo vidět na Ukrajinu, konkrétně Hoverla a Pop Ivan. Maramureš byl o hodně strmější než Rodna. Tady to se sápeme na vrchol Toroiagy.